Jak využít potenciál reprosoustav
Místnost hraje (důležitou roli)
Pokoj je polovina vašeho hifi. Platí to v negativním smyslu slova smyslu, protože akusticky špatná místnost zvuk z reproduktorů degraduje, ale dobrá místnost z mizerných reproduktorů zázrak neudělá. Z vlastní zkušenosti víme, že akusticky nevhodná místnost nebo špatně rozestavené reproduktory a poslechová pozice dokáže zcela degradovat i špičkové reprosoustavy. Každá místnost pohlcuje nebo naopak odráží různé zvukové frekvence různě a hlavně na různých místech. Záleží také na rozměrech místnosti a na tom, kde máte reproduktory umístěné a odkud je posloucháte. V tom mohou být opravdu propastné rozdíly. V každé místnosti jsou místa, kde některé frekvence (bavíme se zejména o těch hlubších) budou slyšet málo, někde naopak příliš a někde tak akorát.
Zkuste si pustit např. skladbu Get Lucky od Daft Punk a projděte se po místnosti a poslouchejte basy. Uslyšíte docela dramatické rozdíly a napoví vám to, kde by mělo být vaše ideální poslechové místo. Pokud je to jen trochu možné, zkuste pro začátek rozestavit vše následovně:
- Reproduktory tak, aby byla přední deska reproduktoru od zadní zdi 1/5 délky místnosti a od boční zdi 1/5 šířky místnosti (ideálně stejně daleko od bočních stěn).
- Zvolte poslechovou pozici tak, aby vaše uši byly 1/5 délky místnosti od zadní stěny a na prostředku šířky místnosti
- Reproduktory umístěte tak, aby v poslechové pozici bylo vaše ucho ve výšce mezi středobasovým a výškovým reproduktorem (podle toho volte i výšku stojanu, až ho budete kupovat).
- Reproduktory mírně natočte k sobě – s tím je třeba trochu experimentovat v závislosti na tom, co vám bude více vyhovovat a jak naše reproduktory budou znít zrovna ve vaší místnosti.
- Poslouchejte ze stejné vzdálenosti od obou reproduktorů, a trochu blíže než kde je vrchol rovnostranného trojúhelníku s reproduktory.
- Umístěte pod reproduktory podložky z měkkého materiálu – gumy, plstě, atp. – zabráníte tím přenosu vibrací z reproduktoru. U modelu Rosie najdete nalepovací silikonové podložky přímo v balení.
- Neumisťujte žádné předměty mezi vás a reproduktor. V ideálním případě je neobstavujte nábytkem. Zní to zcela samozřejmě, ale v domácnostech tomu tak vždy není.
Pokud chcete do tohoto tématu více proniknout, na internetu najdete mnoho zdrojů. Pokud vládnete angličtinou, tak Dynaudio má na YouTube pěkné video s názvem “A Master Class in speaker placement”.
Pokud se pravidlu 1/5 nemůžete přiblížit
Pokud se nemůžete přiblížit pravidlu 1/5 popsanému výše, zkuste následující postup:
- Nejprve umístěte reproduktory alespoň 20 cm od zdi tak, aby byly od sebe 2 – 3 m v závislosti na vzdálenosti, ze které posloucháte, a možnostech a estetice vaší místnosti. (vzdálenost reproduktorů od sebe můžete taky různě zkoušet – příliš malá vzdálenost zobrazí jen malý prostor nahrávky, u příliš velké naopak prostor nahrávky zcela rozbijete do dvou samostatně hrajících reproduktorů)
- S reproduktory v této poloze poslouchejte známou skladbu – čím lépe jí znáte, tím více vám pomůže správně vše nastavit, zkuste klidně několik skladeb.
- V dalším kroku odsuňte reproduktory od zdi o 5 cm (nebo méně) a postup opakujte – zvuk bude obvykle o něco lepší.
- Takhle postupujte dále vždy o 5 cm (můžete samozřejmě i o menší/větší vzdálenosti, záleží na vás, kolik máte času a chuti)
- Nakonec dosáhnete bodu, kdy žádné zlepšení nepozorujete. Umístěte reproduktory zpět na poslední pozici, kde vám zněly nejlépe – to je ta správná vzdálenost.
V takto nalezené pozici postupně natáčejte oba reproduktory směrem k vám. Zjistíte, jak velké natočení vám bude vyhovovat vzhledem k prostorovému vnímání skladby, ale i ostrosti výšek. Výškové reproduktory jsou totiž (na rozdíl od basových) směrové. Čím vyšší frekvence zvuku, tím užší je úhel, ve kterém je výškový reproduktor vyzařuje. To nemusí být nutně nevýhoda, např. pokud vám výšky přijdou příliš ostré, pomůže nenatáčet tolik reproduktory směrem k vaší poslechové pozici.
Je třeba poznamenat, že neexistuje žádné univerzální a rychlé pravidlo, které funguje na každou místnost a na každého posluchače. Nespočet proměnných má vliv na vnímaný zvuk. Z těch podstatných jmenujme akustiku prostoru, velikost a tvar místnosti, zesilovač, zdroj signálu (streamer, gramofon, CD přehrávač, atd.), váš oblíbený hudební žánr, ale samozřejmě vaše subjektivní zvukové preference. Nezapomeňte, že je nastavujete pro své použití, takže experimentujte a zkoušejte, co se vám bude nejvíce líbit.
Co pomáhá akustice v poslechové místnosti
Obecně pomáhá nábytek a zařízení v místnosti. Zvuk je více pohlcován/rozptylován a vaše reproduktory budou lépe hrát. Knihovny (ideálně s knihami), závěsy, koberce, čalouněný nábytek, atd., to všechno akustiku vylepší. Je zřejmé, že nahrávacímu studiu se v domácích podmínkách nepřiblížíte, ale to nevadí. Na druhou stranu, v holé místnosti bez koberce, s velkými plochami z tvrdých materiálů bude poslech sebelepších reproduktorů akustickou katastrofou.
Velmi zjednodušeně lze říci, že byste měli hlídat zejména první odrazy, tj. ty které dorazí k vašemu uchu jen s malým zpožděním od zvuku přímo z reproduktoru. Tím myslíme zejména odraz od podlahy a od boků místnosti (se stropem toho většinou v reálném pokoji nelze mnoho vymyslet), kde pomůže koberec, knihovna, nebo v podstatě cokoliv, co zvuk rozptýlí nebo pohltí. Neměli byste se snažit místnost kompletně zatlumit (hudba pak bude postrádat živost), ale kombinovat rozptylování a tlumení.
Pokud byste chtěli jít ještě dále, můžete si nechat změřit akustiku vaší místnosti specializovanou firmou, která vám poradí, jaké prvky a kam byste měli umístit. Tato cesta je ovšem zdlouhavá, drahá a s výslednou podobou obývacího pokoje by se nemuseli ztotožnit ostatní obyvatelé vaší domácnosti. Pokud vás baví výroba čehokoliv, můžete se vyřádit, na YouTube lze najít spoustu videí jak levně vyrobit akustické panely. Další alternativou je zakoupení speciálního přístroje/zesilovače (s DSP – např. od NAD nebo Lyngdorf), který upraví signál mířící do reproduktorů tak, aby vámi vnímaný výsledný zvuk ve vaší místnosti co nejvíce odpovídal nahrávce. Na trhu se objevuje čím dál více zesilovačů s touto funkcí, byť jsou jejich ceny zatím relativně vysoké.
Jak je to s basy
Basy máme (skoro) všichni rádi, dodávají hudbě plnost a sytost, ale měli by být přesné a ve správném množství. Zjednodušeně řečeno, větší reproduktory obvykle produkují hlubší tóny a dokáží jimi ozvučit i větší místnosti. Model Rosie ozvučí místnosti do 35 m2 velmi dobře a překvapivě hlubokými basy, ale pokud je vaším cílem opravdu hodně basů (kvůli sledování filmů, nebo poslechu hip-hopu apod.) budete nejspíš potřebovat subwoofer nebo sloupové reproduktory s velkým basovým výkonem. Abyste si ovšem udrželi stejnou kvalitu reprodukce, musíte být připraveni zaplatit za sloupové reproduktory vyšší cenu. Je zřejmé, že sloupový reproduktor za stejnou cenu jako menší dvoupásmový bude možná více „basovat“, ale středy a výšky rozhodně nezprostředkuje tak pěkně.
Jak jsme již zmínili, akustika místnosti má na reprodukci zvuku velký vliv a to se týká zejména hlubších tónů. Co zcela nedoporučujeme je umístění reproduktorů do rohů místnosti, což významně posílí hlubší frekvence. My naše reproduktory ladíme z hlediska basů na pozici dále od zdi, více v prostoru, protože tak hrají nejlépe. Pokud ovšem zrovna vy budete mít naše reproduktory úplně u zdi nebo jejich umístění ve vaší místnosti basy spíše zesílí, máte několik možností, jak je zmírnit (uvádíme v pořadí, ve kterém bychom to řešili my):
- Stáhnout basy na vašem zesilovači. Pokud to váš zesilovač dokáže, tak jde o nejjednodušší řešení, které funguje obvykle velmi dobře. Prostě si množství basů přizpůsobíte vaší preferenci a vaší místnosti. Lidé obvykle poslouchají hudbu s více basy, než jak byla zvukařem nahrána a namixována, ale to už je na vás.
- Ucpat bassreflex – to je ta černá “roura” na přední části reproduktoru, kterou se do místnosti linou ty nejhlubší tóny. Zde můžete experimentovat s různými materiály a jejich množstvím. Doporučujeme např. akustickou nebo jinou pěnu, která jde profouknout.
- Upravit místnost. Jde zejména o zvuk pohlcující materiály – koberce, závěsy, knihovny, čalouněný nábytek, atd. Můžete instalovat např. basové pasti do rohů místnosti, tomu by ale mělo ideálně předcházet měření specializovanou firmou, basové pasti dostupné na trhu (pokud si je nechcete vyrobit) jsou poměrně drahé a jejich dopad na estetiku vaší poslechové místnosti není ideální.
Pokud naopak máte pocit, že basů by mohlo být více, tak buď můžete zesílit basy na vašem zesilovači, nebo zkuste posunout reproduktory více ke zdi. Jen abyste tomu rozuměli, hluboké tóny reproduktor vyzařuje (díky dlouhé délce zvukové vlny u nižších frekvencí) nejen vpřed, ale prakticky ve všech směrech, tj. i za reproduktory. Pokud budou blízko u zdi, tyto hluboké tóny se odrazí ve větší míře zpět směrem k vám, což (zjednodušeně řečeno) basy zesílí. Ztratíte tím ovšem částečně prostor nahrávky, takže je potřeba to vyzkoušet.
A co výšky
Bez nich by to samozřejmě taky nešlo. Ačkoliv se to nezdá, tak se výškový reproduktor podílí i na dokreslování tónů nižších frekvencí, takže kvalita výškového reproduktoru je pro výsledný zvukový projev klíčová. Je ale těžké při návrhu reproduktorů najít tu správnou rovnováhu mezi detailem a ostrostí. Navíc člověk je na vyšší tóny citlivější, takže při vyšší hlasitosti vám bude připadat, že výšky jsou zesilovány více než zbytek spektra. S výškami a jejich vyvážeností jsme si dali hrozně práce. Výšky jsou ohromně důležité a chtěli jsme je tam mít co nejdetailnější, ale zároveň příjemné na poslech. Nejlepší komponenty ve výhybce jsme použili právě na výškový reproduktor, kde je jejich kvalita nejvíce slyšet.
Pokud máte pocit, že výšek slyšíte málo, nebo naopak moc, existuje několik možností:
- Natočte reproduktory trochu více k vám. Uslyšíte tak více vyšších frekvencí, protože se zvyšující se frekvencí výškový reproduktor hraje blíže ke své ose.
- Máte moc basů (viz důvody výše) – relativně pak výšky neznějí dost výrazně – zkuste basy stáhnout, eventuálně můžete výšky zesílit na zesilovači (pomocí “Treble”). Zesilování výšek na zesilovači ale způsobí nevýraznost středů, tj. např. hlasů, takže je třeba s tím zacházet opatrně.
- Máte málo basů (viz předchozí bod, ale obráceně) – výšky pak znějí relativně k ostatním tónům příliš výrazně
- Vaše místnost výšky zesiluje (resp. některé vyšší frekvence) – stáhněte výšky na zesilovači, nebo můžete upravit vaší místnost. Zejména velké a tvrdé povrchy mohou výšky nepříjemně odrážet. Můžete také reproduktory pootočit tak, aby byly navzájem rovnoběžné, tj. nebyly natočené směrem k poslechové pozici. Vyšší frekvence jsou směrové, takže tímto krokem se k jich k vašim uším dostane o něco méně.
Pár slov k prostoru v reprodukci hudby
O tomto parametru se obecně moc nemluví a přitom je extrémně důležitý a dokáže zážitek z poslechu hudby dramaticky proměnit. Pokud reproduktory tzv. “umí” prostor, má to na poslech blahodárný vliv:
- Reproduktory “zmizí” z poslechové místnosti – pokud jsou dobře udělané (a to se týká zejména elektroniky uvnitř), tak umí “zmizet” z poslechové místnosti. Poznáte to tak, že když zavřete oči a poslechnete si nějakou skladbu, nedokážete prstem přesně ukázat na místo, kde reproduktory stojí. Je to složitější disciplína, která závisí na více okolnostech a sladění reproduktoru při jeho vývoji, aby hrál dobře a ještě prostorově, trvá déle. Toto nám dalo nejvíce práce – najít variantu, která vykreslí vše detailně a příjemně, ale zároveň prostorově. Samotné nás při poslechu finální verze překvapilo, jak velký zvuk tyto relativně malé reproduktory dokáží vytvořit.
- Nástroje jsou oddělené – nástroje včetně interpretů slyšíte z různých míst, na které umíte ukázat prstem. Hudba se vám prostě neslije do jednoho chumlu, ze kterého vychází vše. Když si poslechnete třeba Erica Claptona na albu MTV Unplugged, slyšíte kytaru z jednoho místa, klavír z jiného, atd.
- Zaostřené nástroje – nástroje hrající z různých míst budou navíc zaostřené, takže uslyšíte u každého z nich větší detail aniž by vás to řezalo do uší.
Samozřejmě platí, že čím více prostoru reproduktorům dáte, tím větší prostor v nahrávkách uslyšíte. To samé platí o kvalitě zdroje, zejména zesilovače a digitálního převodníku (DAC) nebo gramofonu/CD přehrávače, atd. Je potřeba si také pohrát s natočením reproduktorů směrem k posluchači a vůbec umístěním ve vaší poslechové místnosti. V neposlední řadě záleží i na schopnostech zvukaře – některé písně jsou nahrané s lepším prostorem než jiné. Níže uvádíme namátkou skladby z té první skupiny:
- Norah Jones – Little Room z alba Not Too Late – tímto bych začal a ujistil se, že její hlas a kytara znějí z reproduktorů přesně uprostřed a zaostřeně, pokud ne, je potřeba si pohrát s jejich umístěním
- Jennifer Warnes – Bird on a Wire z alba Famous Blue Raincoat – tady by měly být nástroje jasně oddělené a lokalizované na scéně před vámi
- Christophe Beck – hudba z filmu The Pink Panther – poslední skladba
- Isaac Hayes – You’re in My Arms z alba Truck Turner
- Tina Turner – Private Dancer ze stejnojmenného alba
- Eric Clapton – MTV Unplugged (celé album)
- Vanessa Fernandez – cokoliv, ale zejména album Use Me
- Dave’s True Story – stejnojmenné album (verze 2002)
- Anne Bisson – album Blue Mind
Shrnutí na závěr
- Reproduktory umístěte ve stejné vzdálenosti od bočních stěn
- Reproduktory by měly být od sebe vzdálené 2-3 metry, nebo klidně i více, ale tak, abyste ještě slyšeli prostor nahrávky a nerozpadl se na dva samostatně hrající reproduktory. Pokud budou příliš blízko u sebe, prostor nahrávky bude příliš úzký a nebude dobře slyšet. Reproduktory Rosie jsou fázově tak dobře sladěné, že mohou být opravdu relativně daleko od sebe a prostor nahrávky se tím nerozbije, ale naopak zvětší.
- Membrány reproduktorů by měly být umístěny alespoň 0,5 m od přední stěny (zkuste experimentovat, abyste dle možností vašeho prostoru našli ideální místo pro ně)
- Zařiďte si vaši poslechovou místnost nábytkem, který pohlcuje a rozptyluje zvuk – čalouněný nábytek, koberec, závěsy, knihovny, atd. Nejhorší je přemíra velkých rovných ploch z tvrdých materiálů.
- Pozor, nesnažte se vaší poslechovou místnost příliš utlumit, měli byste kombinovat prvky, které rozptylují zvukové vlny s prvky, které je pohlcují.
- Pokud možno, volte poslechovou místnost, která nemá stejné rozměry v jednotlivých směrech, nebo násobky těchto rozměrů, např. délka místnosti by neměla být násobkem šířky nebo výšky místnosti.
- Natočte reproduktory částečně k vaší poslechové pozici, ideálně by natočení mělo být takové, že se osy reproduktorů protnou za vaší poslechovou pozicí. Toto má vliv mj. na vnímání prostoru nahrávky a závisí i na vaší poslechové místnosti, takže je třeba s tím experimentovat.
- Vaše poslechová pozice by měla být alespoň 1 m od zadní stěny a na vrcholu rovnostranného trojúhelníku s vašimi reproduktory
- Mezi reproduktory a poslechovou pozicí by neměly stát žádné předměty
- Pokud slyšíte moc/málo basů nebo moc/málo výšek, zkuste doporučení uvedená v předchozích odstavcích.
- Naše reproduktory s asymetrickým uspořádáním by měly být postaveny tak, aby výškové měniče (ty menší) byly na vnitřní straně – můžete s tím ale zkusit experimentovat ve vašem prostoru a uvidíte, co bude znít nejlépe.